Švihov – Chudenice 0 : 3 / 0:1 /

První jarní výlet na hřiště soupeře byl po právu ohodnocen plným bodovým ziskem. Mistrovské „derby přes kopec“ s dávným rivalem se ve  Švihově hrálo naposled před 19 lety, na jaře roku 1997. Švihovský tým potom na dlouhá léta postoupil do krajských soutěží, kde si svého času vedl velmi zdatně i v 1.A třídě. Nyní však již třetím rokem výkonnostně prudce klesá a v současné době okupuje poslední příčku tabulky s nelichotivými vyhlídkami na sestup.  My jsme však ani v druhém letošním utkání nebyli schopni předvést potřebný výkon, a tak to byl v první půlhodině vlastně domácí mančaft, který tahal za správný konec. Dobrá obrana nám neumožnila výrobu tutovek, jak jsme na to byli od našich hráčů na podzim zvyklí a rychlé protiútoky  včetně našich nevynucených chyb v rozehrávce  dávali domácím naději na dobrý poločasový výsledek. Částečný zlom v utkání nastal až ve 33. minutě, kdy čtyřicetimetrový pas Petra Žáka prodloužil za obranu hlavou Standa Hodan a Martin Stzryczek v plné rychlosti střelou pod víko nedal brankáři Trávovi šanci jakkoli reagovat.  Druhý poločas byl bojovný,  většina soubojů se však odehrávala ve středu hřiště. Až pohledná akce levou stranou, kdy Stryczek  dotáhl svoje sólo až k ideální přihrávce před prázdnou branku soupeře a Honza Rupert se nemohl splést – 2:0. Třetí gól  docílil střelou  po zpětné přihrávce od Tomáše Baxy Kuba Soupír – těsně před závěrem utkání , v 88. minutě. I když výsledek vypadá přesvědčivě, nerodil se lehce. Houževnatý soupeř neprodal svoji kůži vůbec lacino, příležitostí ke zvratu měl hned několik. V těchto okamžicích byl ale vždy na místě s přehledem chytající Marek Lucák.

Chceme-li pomýšlet na dobré výsledky i v dalších utkáních, bude nutné  dát do hry více bojovnosti a touhy po vítězství. Brzy přijdou těžší soupeři   a při způsobu hry, který dosud praktikujeme nemáme šanci vyhrávat. Doufejme, že jde jen o nerozehranost, která s přibývajícími zářezy na pažbě bude mizet a nahradí ji souhra  a fotbalovost.