Velhartice – Chudenice 0 : 3 / 0:3 /

Do Velhartic jsme odjížděli s nálepkou týmu, který to venku v poslední době moc neumí. Zároveň jsme si ale uvědomovali, že pokud se povede utrhnout vítězství, těžko už nám někdo letos konečnou třetí příčku  vyfoukne. Za pěkného počasí  nastoupili naši borci, tentokrát s Petrem Bejmem v brance,  plni odhodlání.  Úvod utkání vyšel lépe domácím, po hrubce Drahoše Duchoně se musel Petr v brance pochlapit už ve druhé minutě. Naše odpověď na sebe nechala čekat do 10. minuty, kdy se během chvilky dostali do střeleckých příležitostí M. Stryczek s Jendou Soupírem. Oba si však své zářezy ještě schovávali. Ten Stryczkův se dostavil v 19. minutě po rohovém kopu. Martin nejprve vyzval hlavičkou brankáře ke zviditelnění aby jej pak v následné dorážce pokořil housličkami – vedli jsme 1:0. Honza se přidal o pět minut později a dvěma slepenými brankami v rozpětí jedné minuty soupeře poslal do kolen. Nejprve obelstil v pokutovém území dva obránce a prostřelil brankáře /2:0/, pak tradičně utekl od půlící čáry a po kličce brankáři uklidil puchr do prázdné branky /3:0/. Namlsal tím početnou diváckou obec, která i letos s námi poctivě jezdí do všech končin okresu. Přídavky se však již nekonaly. Konečný stav byl stanoven po 26 minutách hry.  I nadále  měla hra spád a gólových příležitostí měly obě strany několik. Z těch našich stojí za zmínku dvě Ventýlovy, střela ze 30 metrů nad  a trefa do brankáře z bezprostřední blízkosti. Péťa Bejm se vytáhl ve 42.minutě, když gólovou střelu vykopl reflexivně nohou. Druhý poločas byl rovněž plný šancí na obou stranách. Začal opět chybou D. Duchoně, Bejm vytěsňoval střelu konečky prstů. Pěkný trestňák vyprodukoval  hrající trenér Kamil Göttinger, ze 22 m pořádně protáhl domácího čapana. I v této části hry se připomněl Honza Soupír, byla to tutovka z několika metrů a trefila pouze brankáře. Stinnou stránkou tohoto napínavého duelu byl výkon slečny rozhodčí. Vůbec si nelze představit, jak by utkání vypadalo, kdyby šlo o důležité body  při sestupu či postupu některého z týmů na hřišti. Dívka v černém byla zcela mimo reálný čas a podle toho, jaké zákroky na hřišti tolerovala to vypadalo,  že si pravidla fotbalu dosud nestačila přečíst. Otázkou je, kdo ji k rozhodnutí pískat fotbal přivedl a kdo jí pak povolil pískat tak vysokou „ligu“. Bylo to evidentně nad její schopnosti. Utkání naštěstí proběhlo bez velkých emocí  a s dobrým koncem pro náš tým. I s ohledem na ostatní výsledky už lze s určitostí říci, že letos skončíme třetí a to je po loňském postupu do vyšší soutěže další velký úspěch našich barev.