Chudenice – Zavlekov 9 : 2 / 4:1 /

Zamračené počasí přivítalo na našem hřišti duel s obávaným soupeřem ze Zavlekova. V minulém kole hosté vyprovodili našlapané janovické béčko s  přídělem čtyř gólů a vzhledem k stabilizaci jeho kádru v posledních utkáních byl očekáván vyrovnaný souboj. Jenže z týmu k nám ze  Zavlekova dorazilo pouze torzo, k úvodnímu hvizdu dokonce nastoupilo jen deset  hráčů, navíc bez pětigólového tvůrce hry Jana Fouse. Tým byl doplněn  až po čtvrthodině hry a celé utkání pak soupeř dohrával bez možnosti jakéhokoliv střídání. Tím byl určen  ráz utkání  a nutno dodat, že naši hráči se k nastalé situaci postavili tím nejlepším způsobem. Snaha o výrazné navýšení skóre byla tentokrát korunována „milosrdnými“ devíti brankami v síti houževnatého soupeře, jehož výkon byl velice sympatický tím, že ani za hodně nepříjemného stavu nesložil zbraně  a stále se snažil skóre aspoň korigovat. Prvních deset minut se hrálo za naší mírné územní převahy, hráči  se vzájemně okukovali. Na obě branky bylo vysláno  jen po  jednom střeleckém pokusu, za nás  se Martin Stryczek  zatím jen nepřesně zaměřoval hlavou, hosté z prvního brejku v desáté minutě  mířili vysoko nad. Z následného protiútoku  poprvé v utkání zahřmělo, nakopnutý dlouhý a téměř ztracený míč svým dravým způsobem uštval Pavel Vachtl a z těžkého úhlu prostřelil nejistého brankáře Zavlekova poprvé. Kdo si však začal myslet, že tento moment byl tím startovacím, hodně se mýlil. Hosté totiž ve 13. minutě využili první hrubky Venci Fremutha v tomto utkání  ke srovnání stavu . Podběhnutím výkopu  Ventýl odstartovat nekonečnou sérii kiksů, které sice díky své neutuchající bojovnosti skoro pokaždé zalepil, jenže opticky tentokrát  jeho výkon vypadal,  jako  kdyby chtěl vyhrát soutěž o nejhorší stoperské zákroky posledního desetiletí. Matematicky vyjádřeno, úspěšnost  jeho zákroků byla díky nějaké neznámé příčině hluboko pod hranicí deseti procent. Avšak vzhledem k tomu, že je Venca celý podzim hlavní oporou a tahounem  týmu, lze s naprostou jistotou předpokládat, že až se jeho práce na hřišti  v následujících utkáních setká se stejnou aktivitou a produktivitou, kterou tentokrát konečně předvedl i zbytek týmu, nezbude, než naše soupeře předem litovat. Utkání i přes obdrženou branku probíhalo  v naší režii, velkou chuť  do hry měl tentokrát konečně  dosyta vyspalý Kuba Soupír a také Martin Stryczek, který se i v 17. minutě opět hlavičkou těsně netrefil . Jeho zaměřování vyšlo až napotřetí, o tři minuty později mu na hlavu míč z rohu naservíroval Maty Ježek  a Mates nás dostal do opětovného vedení. Až do konce poločasu jsme dobývali hostující svatostánek s  touhou skórovat, soupeř se v této fázi hry dostal jen k sérii dálkových nákopů směrem k Márovi  v naší bráně. A tak diváci mohli potleskem  postupně ohodnotit pohotovou Stryczkovo  střelu z otočky, kdy pavoukovi v pravém růžku zachránil život neskutečným zásahem náhradní zavlekovský gólman.  V 39. minutě zněl potlesk hned dvakrát. Po ideálním centru Vachtla od rohového praporku se z voleje trefil  levačkou k tyči Honza Soupír a přinutil brankáře k dalšímu hvězdnému zákroku. Z následného rohu  navýšil brankový příděl  střelec posledních kol Pavlík Vachtlů, po hlavičkovém zářezu v Hydčicích si podobnou  chvíli zopakoval i tentokrát a  po vysokém výskoku  přidal  čistým čelem třetí gól. Dvě minuty před poločasem po pěkné kombinaci v levém prostoru se ke střele z vápna odhodlal  aktivní Kuba Soupír a také trochu díky podklouznutí brankáře křížnou střelou k levé tyči poslal soupeři svoji další letošní vizitku  /4:1/. Po změně stran se na další změnu skóre nečekalo dlouho, střídající Jenda Rupert svým nenapodobitelným autovým hodem vyzval ke krátkámu sprintu za záda obrany Pavla Vachtla a to při jeho současné střelecké potenci nemohlo dopadnout jinak, než krásnou trefou pod víko /5:1/. V 50. minutě pečetil Ventýl svůj výkon milosrdnou žlutou kartou, když podražení  unikajícího soupeře zezadu možná volalo po jiné barvě. Z následného trestňáku se ukázali hosté , dalekonosnou střelou orazítkovali tyč a za zády překvapeného Máry Lucáka   mičuda vyputovala směrem k rohovému praporku.  Soupeř tím na chvíli ožil, hru vzal do své režie a zvýšeným úsilím se mu podařilo vydobýt jediný svůj  rohový kop zápasu, který naše obrana totálně zpackala, takže po několikanásobné dorážce  jsme ze skrumáže inkasovali podruhé /5:2/.  Nejlepší odpověď na nádech hostů našel Maty, branka, která padla z jeho kopačky se často nevidí – rohový kop zapadl za zadní tyč k překvapení všech přítomných  /6:2/.   Oslavy vedení trvaly evidentně trochu déle než měly, tím dostal soupeř šanci dokázat, že i jeho řadách jsou dobří hráči a tak Marek Lucák musel předvést své reflexy , když prudkou střelu z dobrých pětatřiceti metrů s obtížemi vyrážel na roh. Těžiště utkání se pak  přelévalo v rychlém tempu na obě poloviny, my jsme byli však tím týmem, který trestal chyby v rozehrávce. Martin Stryczek po dalším ze série Matyho rohů vsítil i podruhé jistou hlavou sedmý gól  a o pět minut později po úniku Vachtla po pravém křídle se pohotovou patičkou  u tyče prosadil i čerstvě nastoupivší žolík Vlasta Asztaloš.  Pěknou tečkou  brankového účtu byla střela Stenlyho Hodana, z 22 metrů uklidil jemně tečovanou dělovku k tyči.  Nejblíže k diváky požadovanému desátému gólu měl Petr Kadlec v 88. minutě, jenže jeho křížná přízemní jedovka z hranice vápna jen profičela kolem  vzdálenější tyče. Každopádně hezký závěrečný  moment vydařeného utkání, po němž jsme se  díky špatným výsledkům nejbližších soupeřů v tabulce konečně vyšvihli na průběžné první místo.  Pokud jej udržíme až do konce jara, ví jistě  všichni co to znamená ???!!!