Plánice – Chudenice 1 : 1 / 1:0/ PK 3:5

Plánice ,  29.10.16 ,  14.30

Plánické „letiště“ je pro nás stále zakleté.  Ani napodruhé jsme zde nebodovali naplno. Tentokrát ale zaslouženě, protože domácí na nás byli řádně nachystaní a nažhavení. Typickým vesnickým nakopávaným herním systémem a tvrdou , více než důraznou hrou nás v první půli přehrávali a nepustili téměř k ničemu, co by bylo podobné líbivé kombinační hře. Těžký podzimní terén a široká hrací plocha, na kterou jsou zvyklí, jim k vítězství v první půli také  hodně napomohli. Náš pokus o postupný fotbal nevycházel, protože se jednak hrozně moc kazila přihrávka, nevyužívali se opuštěné křídelní prostory a  míra nasazení a touhy bojovat byla hodně pod úrovní  laťky , kterou nasadili domácí.  Začátek proto patřil logicky Plánici. V první pětiminutovce nás přitlačila k vápnu a dvakrát k rychlém sledu po chybách našich beků nás hodně nepříjemně vylekala. Náš první pokus o atak soupeřovy klece se uskutečnil až v 8. minutě, při nadějném trestňáku z dvaceti metrů však Kuba lehce podklouzl a vyšla z toho dokonalá šmudla, které se nikdo ve zdi nemusel bát.  Náš tým sice působil fotbalověji a některé kombinace  až k pokutovému území soupeře byli líbivé, jenže zmíněné  nevynucené chyby  v rozehrávce  tyto pěkné pokusy degradovaly.  Dvě dobře kopnuté rohové standardky po brance volaly a potřebovaly jen dobře  trefit hlavou, jenže Vachtl i Stryczek  si  zřejmě  nechtěli  rozhodit pěšinky, tak míč jen lehce otřeli neurčitou částí těla.  Dvacet minut se hra tak nějak všelijak přelévala, až zahřmělo. Ve 21. minutě domácí zahráli nebezpečně trestný kop, Mára s obtížemi tahal nad. Z následného rohového kopu  došlo k závaru, který jsme mohli s přehledem řešit, jenže díky špatné komunikaci  na naší pravé straně vnikl  zmatek, několikanásobným odrazem se míč zničehonic  ocitl u nehlídaného hráče soupeře, který z deseti metrů neměl problém našeho brankáře pokořit.  Od této chvíle začal průběh utkání silně připomínat paskvil v Žihobcích, protože naši ve snaze s výsledkem do přestávky něco provést  zoufale vymýšleli nesmyslné herní varianty, které nikdy v dějinách fotbalu neměly šanci na úspěch. Riskantní rozehrávka napříč hřištěm bez zajištění možné chyby , sólové  utápění sil v předem prohraných soubojích  atd.  Domácí na tento náš způsob brzy objevili recept v podobě rychlého přechodu do útoku a tím nás až do přestávky hodně trápili. Až poločasová promluva trenéra zřejmě zabrala. Náš styl se zjednodušil, vynechali jsme neplodné a čas ujídající kombinace  a přímočarost ve vedení  útoků se vyplatila . Nejprve dvě minuty po změně stran naznačil svým vrozeným způsobem Jenda Soupír  soupeři, co jej bude v následujících momentech strašit. Jeho příkladný únik po pravém křídle ale skončil jen pár centimetrů za tyčí v boční síti. Za pár minutek následovala další Honzova paráda, podobnou situaci však vyřešil tentokrát  těsným přestřelením branky. Tlak našeho týmu byl korunován vyrovnávací střelou v 69. minutě, když Matyho dlouhý nákop z pravé strany propadl až na penaltu kde v nebezpečně vypadajícím souboji s brankářem se vítězným obstřelem hlavou blýskl Rupík. Vyrovnávací branka jej nakopla a tak si  pokus o trefu do černého  zopakoval o pár minut později, jeho ostrá levačka však mířila o půl metru vedle. V 75. minutě měl možnost zajistit týmu tři body Honza Soupír, ale v dobré pozici míč  netrefil podle svých představ. Náš útok  v těchto fázích hry potřeboval ještě  trochu víc důrazu, který měl po slibných výkonech dodat Pavel Vachtl, tentokrát však hrdina několika posledních utkání zůstal hodně dlužen svému jménu.  Poslední čtvrthodina už  nepřinesla žádnou vzrušující podívanou, oba soupeři jakoby se s remízou smířili a spoléhali se na pokutové kopy. V těch jsme nakonec po chybě domácího střelce získali velice důležitý a cenný bodík, který bude mít v konečném účtování jistě cenu obrovskou.

Bodový zisk letošního podzimu je pěkným odrazovým můstkem do jarních bojů. Pokud se podaří udržet domácí neporazitelnost i v posledním utkání  s bolešinským béčkem, dá se očekávat, že  večer na závěrečném posezení s rodinami a fanoušky v tělocvičně to pěkně oslavíme…!

Sestava :

Lucák – Duchoň, Hodan /K/, Fremuth, Göttiger O. – Ježek, Soupír Jakub / 81. Zoubek /,  Soupír Jan, Rupert /83. Asztaloš/ – Stryczek /31. Kadlec/, Vachtl

Rozhodčí :  Petr Bala,  ŽK 2:3