Zavlekov – Chudenice 0 : 5 / 0:2 /

Hráno v Zavlekově 7. 5. 2017 v 15.00 h

Do utkání se soupeřem, který dnes už jen s nostalgií vzpomíná na mnohem  lepší fotbalové časy, jsme vstoupili sebevědomě a s jasným cílem bodovat. Série tří rohových kopů v první pětiminutovce, z  nichž každý mohl při trošce štěstí skončit gólem tomu nasvědčovala. První branka přišla již v 11.´, dlouhý autový hod soupeř odvrátil hlavou na kopačku Kuby Soupíra , následoval přesný nákop z dvaceti metrů a míč se vešel přesně k tyči. Brance předcházelo jedno varování soupeři, pohledná akce  napříč hřištěm skončila dobře časovanou přihrávkou Kuby Soupíra na bráchu a Honza v nezvyklé pozici střílel rovněž  nezvykle tvrdě -pravačkou – jen do tyče. První příležitost  ke skórování měli domácí až v 18.´, kdy po nedorozumění mezi stopery šel po vysokém míči na naší branku osamocený domácí rychlík a dal Petrovi Bejmovi  vyniknout. Vynikání  se Petrovi natolik zalíbilo, že si jej  zopakoval z následného rohu podruhé v kratinkém čase, tentokrát musel být hodně moc dlouhý, aby vyškrábnul přesnou hlavičku, směřující pod břevno. Za dvě minuty  následovala  třetí možnost  domácích skórovat, Drahoš na půli minul míč, padající z výšky a dírou v obraně  se prodral hráč až  k velmi těsně nepřesnému zakončení. Po půlhodině hry došlo v našem týmu k vynucenému střídání, Luky Zoubek pravděpodobně dost urychlil léčbu zraněného kolena a to nevydrželo zápasové nasazení. Přišel Kubík Stelzer a nevedl si vůbec špatně. S ohledem na jeho věk /16,5 roku/ je pro náš tým velkým příslibem dobrých výkonů  do budoucích let. Ve 30. a 31. ´si bratři Soupírové vyzkoušeli trestné kopy z hranice velkého vápna a oba s nimi naložili totožně – přestřelili branku –  o dost. O dvě minuty později jsme se opět  radovali, svojí první brankou za Chudenice se blýskl Drahoš Duchoň. Na naší půli zabalil míč, přešel půlící čáru, soupeř díky dobré práci  Drahošova komparzu neustále ustupoval a obsazoval hráče bez míče a protože  tím pádem nebylo komu přihrát, vzpoměl si Drahoš na starou dobrou radu – když nevíš co s míčem, tak dej gól !  Z dvacetipěti metrů otočil „dělovkou“ gólmanovi ruce a míč zaplachtil do šibenice.  Do konce poločasu jsme pak zahodili ještě tutovku, centr Honzy Soupíra prohnal hlavou těsně kolem šibenice „Johny“ Baxa.
Po změně stran jsme začali laxně  a jen díky neschopnosti soupeře zvýšit obrátky se nic nedělo až do 54.´ Po kombinaci středem se dostal míč k Rupíkovi a Jenda se z otočky trefil přesně – 3:0.  Výsledek způsobil, že  pozornost obou týmů poněkud polevila a tak se vyskytly i náhodné šance na obou stranách, ani jeden brankář však s nimi neměl větší potíže. V 67.´jsme opět posunuli skóre o jednu branku, po dlouhém pasu od Standy Hodana se do brejku dostala výborně hrající  bratrská dvojice, Honza zatáhl míč levým křídlem a Kuba už přesně věděl, kde má stát, až jej bude brácha hledat, zamířil nekompromisně k tyči – 4:0. Soupeř znervozněl, jeden z jeho hráčů vyfasoval „červenáčka“ a nám už bylo skoro jasné, že kýžené body budou brzy v kapse.   Nejhezčí akce celého zápasu se odehrála v 75.´, kombinace v prostoru levého křídla v podání čtyř hráčů na pět dotyků zakončoval po ideální přihrávce od Honzy Soupíra   do prázdné branky Petr Kadlec -5:0. O pár minut později  si Vlasta Asztaloš připomenul, proč je nyní pro tým velkým přínosem v obraně, to když Stenly ohřál z trestňáku  rukavice domácího brankáře a vyražený míč z prostoru penalty poslal Vlastík daleko do zavlekovského podhradí. Volej Petra Kadlece v posledních minutách hry byl rovněž pohledný, v brance však již neskončil.

V krátkosti lze shrnout, že toto utkání konečně naznačilo možnosti  přeskládaného týmu. Hra je mnohem jistější a do značné míry tomu přispívá fakt, že se hraje již čtvrté utkání ve stejném složení. Hráči si na sebe i na posty přivykli. Obrana začíná předvádět kvalitní souhru a markantní změna stylu hry Matyho Ježka byla dominantní a nejvíce ovlivnila výši výsledku. Tím, jak tentokrát snad poprvé v životě rychle a přesně řídil hru, dostávaly naše akce řád a ubíraly se povětšinou tím správným směrem. Doufejme, že hráče samotného utkání oslovilo a že si takový výkon příště  i přespříště / atd./ zopakuje. Své místo v sestavě před nastávajícími rozhodujícími  zápasy si našli také Stenly a Vlasta. Na postech, které jim byly svěřeny, odvedli spolehlivou a pohlednou práci. A že  Kuba Soupír nastoupil po delší době zase na hrotu, to byl také jeden z geniálních trenérských tahů.  Byly z toho dvě krásné branky . Jo, není nad to se před utkáním pořádně vyspat!!!

Sestava :   Bejm – Duchoň, Hodan, Ježek, Asztaloš – Zoubek /28.´Stelzer/, Jan Soupír, O. Göttinger, Rupert – Jakub Soupír, Baxa / 46.´Kadlec/

Rozhočí : Josef Javorský       ŽK  1:3,    ČK  1:0