Strážov – Chudenice 3 : 1 / 1:0 /

Vzhledem k tomu, že v naší soutěži zatím nikdo nevstřelil méně branek než my a nikdo jich více nedostal, propadli jsme se až na samé dno čtrnáctičlenné okresní tabulky. Přitom herně jsme opět nepropadli. Ve Strážově jsme  sice očekávali uragán v podání domácího týmu, ale pravdou je, že kdybychom za sedmnáct minut vedli 3:0, nikdo z přítomných by nemohl říct  ani popel.  Ve 4.‘ po sérii rohových kopů se dostal Ventýl do jasné gólovky , hlavou ale zívající bránu vysoko přestřelil. V další minutě se po Ježkově uvolnění řítil sám na brankáře  Honza Soupír, jenže zakončení v jeho podání   netrefilo ani několikanásobně širší záchytnou síť, natož  brankové zařízení. Dílo zmaru dokonal v samostatném úniku Mates Stryczek, před velkým vápnem myšlenkově zkolaboval a dal brankáři malou domů přímo do náručí.  Do těchto chvil se soupeř nedostal ani na dostřel k naší brance a zdálo se , že nové rozestavení  4 – 5 – 1 našim hráčům náramně vyhovuje a soupeři hodně znepříjemňuje život. Jenže jedna chyba na levé straně obrany  v 19. minutě nás zase vrátila na zem, protože první svoji šanci domácí ihned  přetavili ve vedoucí gól.  Tímto momentem se hra opticky vyrovnala, soupeř se osměloval čím dál víc  a herní tempo se hodně vystupňovalo. Vzniklo tak několik závarů před brankami obou týmů, útočníci ale oboustranně nebyli dost hladoví. Fyzická náročnost utkání se začala brzy projevovat  hlavně na našich přetrénovaných ikonách a tak došlo  také poměrně brzy i na zamíchání sestavou díky dvěma vynuceným střídáním. Soupeř působil svěžejším dojmem  hlavně v kontrastu s našimi těžkopádně se vracejícími středopolaři. Přesto jsme to nakonec byli my, kdo minutu před změnou stran mohl skórovat, jenže Jenda Soupír nadále masíroval naše srdeční svaly, tentokrát  zcela osamocen na malém vápně trefil brankáře.
V poločasové přestávce chtělo několik lidí střídat – kdo ví proč ? Nakonec trenéři vyměnili  pouze ten nejunavenější článek  a tak začátek druhé půle se hrál opět v naší režii. Nebýt hrůzostrašné minely Pavla Vachtla při odkopu od naší branky, dalo by se bez nadsázky prohlásit, že soupeř zase neměl nárok. Tlak byl efektivní v 57.‘, Honza Soupír  vyhrál nebezpečný souboj s vybíhajícím brankářem, míč se odrazil správným směrem,  zbylo jen trefit prázdnou  branku.  Všichni jsme ten gól Jeníkovi přáli, za heroický  výkon na hrotu si jej zasloužil úplně nejvíc. Ale stejně se určitě našlo několik jedinců, kteří gól neviděli , neboť  zavřeli oči  s vědomím znalosti jeho současných střeleckých schopností.   Naši se gólem nabudili a  znervózněného soupeře dále přehrávali. Pěknou střelou se prezentoval Rupík, dálkový pokus vyprodukoval Osvald  a hru hodně oživil střídající Kraus. Jenže v 70.‘ přišla další velká sprcha, Drahoš  propadl v rychlostním souboji a střed obrany nedostatečně rozebral prostor před Markem, takže i  první šance domácí v druhé půli byla gólová. Lekce z produktivity jako hrom. Branka nás naštěstí nerozhodila, pořád zbývalo dost času na odvetu. V 72.‘ trefil Mates hlavou břevno, v rozpětí dalších pěti minut vyslal Honza Soupír  domácímu dvě velmi štiplavé vizitky z dobrých pětatřiceti metrů  a  naše ambice na dosažení branky rostly. To vše ale jen do chvíle, než se Mates rozhodl korunovat svůj výkon kličkou na pozici stopera, míč mu byl „vyčuchán“ a Mengy Frous neměl s dokonáním svého střeleckého hattricku  nejmenší problém.
Příští týden máme v sobotu  doma janovické áčko, které je v současné době ve velmi dobrém  herním rozpoložení. Uvidíme, jak moc nám odraz od samotného dna znepříjemní.