Chudenice – Sušice B 3 : 2 / 0:1 /

Špatný začátek, dobrý konec
Vstup do  úvodního utkání  před vlastním publikem  nám vůbec nevyšel.  Jediným úsměvným momentem první části hry se tak stal  Vachtlův komický pád  po šlápnutí na míč  při samostatném úniku od poloviny hřiště již ve druhé minutě.  O další dvě minuty později už všem chudenickým  ztuhly rysy, neboť pro zdánlivě neškodný přízemní centr od rohového praporku si došel náš brankář natolik laxně, že mu vypadl z náručí rovnou pod nohy  mile překvapeného útočníka hostů
a bylo  to 0:1. Naštěstí rychlý gól psychiku našich hráčů nenalomil, takže  utkání dál probíhalo  standardně, ani jeden z týmů svého soupeře viditelně nepřehrával. Jak čas plynul, vyskytly se i nějaké brankové příležitosti, z nichž za zmínku stojí na naší straně průnik Honzy Soupíra s následnou nepřesnou střelou, na straně hostů pak ve 33.´ po rychlém, brejku vznikl velký závar, který naše obrana  vyřešila až na třetí pokus.  Nepovedený poločas pak dovršila dvě nepříjemná zranění , která přišla těsně po sobě chvíli před poločasovou přestávkou.  Honzovi Rupertovi indispozice pokračovat v utkání nedovolila , Ventýl s roztrženým obočím do utkání po ošetření  nastoupil, na šití  si statečně odskočil až po skončení mače. Rána do hlavy to však musela být značná, jinak si nelze vysvětlit stoperovu cestovatelskou  etudu, protože když v 58.´hosté z brejku navršovali své vedení na 0:2 , Vašek  hledal čtyřlístky u rohového praporku na opačné straně hřiště, takže asi ani neviděl, jak jeho kolegové z obrany dezorientovaně zachraňují  nezachranitelné.  Dvoubrankové vedení hosty dokonale ukolébalo v mylné představě, že je hotovo. Od této chvíle totiž naši zdravě naštvaní obecní reprezentanti  vlétli do utkání a pod taktovkou znovunalezeného střelce Pavla Vachtla vývoj utkání dokonale otočili. Nejprve si Pavel s dravostí sobě vlastní došel pro pokutový  kop, který také sám proměnil, za pár minut nato třicetimetrovým sólem prošel kompletní obranou, polaškoval s brankářem a z brankové čáry  srovnal skóre. Posledních deset minut dohrávaly oba týmy jen s deseti hráči a naše sqadra  se s  tímto stavem vypořádala  lépe než soupeř.  A byl to zase Pavel, který v poslední minutě utkání  ještě jednou rozkmital své rychlé nohy  a své poločasové představení zakončil dalším sólíčkem a tvrdou střelou, se kterou si brankář hostů poradil jen obtížemi, takže se míč odrazil k nekrytému Johnymu Baxovi.  Joint  coby renomovaný žolík svou šanci po desetiminutovém pobytu na hřišti zúročil a zpečetil naše první jarní vítězství.