Chudenice – Strážov 1 : 2 / 1:0 /

Strážov přijel do Chudenic po patnácti letech !  Po dvě desetiletí hrál  tento klub krajské soutěže a několik let také patřil k štikám ve vodách  1.A třídy. S jeho béčkem jsme se naposled setkali ve třetí třídě  ročníku 2003/04. Po této sezoně  ukončily Chudenice činnost na dlouhých deset let a když se vrátily na scénu, strážovské béčko už bylo minulostí. Soupeřův první tým do okresní soutěže sestoupil po mnoha sezonách v kraji, Chudenice po mnoha sezonách okres vybojovali. Strážov se chce do vyšších sfér zcela logicky co nejdřív vrátit, Chudenice se zase logicky chtějí na každého renomovaného a silnějšího soupeře vytáhnout. Zákonitě se musel hrát fyzicky náročný a divácky atraktivní souboj, kde nikdo nechtěl uhnout. Svědčí o tom i 11 žlutých  karet ( CH- 4, STR – 7 ) a po jedné červené na obou stranách, které musel rozhodčí pro zklidnění emocí tasit. Poločasové vedení zajistil domácím Pavel Vachtl již ve 4.´ a poločasovou převahu pak mohl ještě dvakrát gólově pojistit, jenže do střelecké pohody ze zápasu proti Sušici měl hóóódně daleko. A když své šance nedotáhl do konce ani Honza Soupír  a Maty Ježek hlavou po rohu jen pohrozil šiškám na borovici, šlo se do šaten s obavami, zda jeden gól bude stačit.
Druhá půle se nesla ve znamení značné nervozity, soupeř přitvrdil v osobních soubojích chvílemi až za hranici únosnosti, neb vidina prohry byla silná. V rozmezí pěti minut byly proti nám nařízeny dva pokutové kopy,  soupeř však  proměnil pouze jeden, takže půl hodiny před koncem bylo vyrovnáno. Způsob řízení utkání a nařízení druhé penalty rozhodčím Stachem se hrubě nelíbilo stoperovi „Rockymu“ Krausovi, který si  hlasitým /250 decibelů/  vyslovením svých neuspořádaných myšlenek vykoledoval letošní třetí červenou kartu. Tímto momentem se utkání zlomilo ve prospěch hostů, protože až dosud byla obranná řada Chudenic dominantní a obraz hry ovlivňující  formací.  Po jejím narušení  přišel rychlý gól na 1:2 a zdálo se, že je rozhodnuto. Chudeničtí lvi se však i v oslabení  do soupeře zakousli a po přeskupení sil  šli do útočného rizika.  Soupeř tak měl a obrannou zábavu postaráno až do konce utkání a jeho hluboký vítězný výdech musel být slyšet až ve Vítni.
Není ostuda prohrát s kvalitním a dobře připraveným soupeřem. Hráči si určitě vezmou z utkání to lepší, zapomenou na drobné křivdy , spolknou hořkost porážky  a do Janovic příští týden vyrazí složit reparát. Pokud  dají do utkání tolik sil a chuti, jako proti lídrovi soutěže, nemusí mít o dobrý výsledek obavy.