Bolešiny nám nejedou !

  I když tentokrát mohl být na ukazateli skóre po prvních šesti minutách  klidně stav 0:3 a nikdo by se po únicích Ruperta a Honzy Soupíra nedivil, nakonec vše dopadlo podle předpokladu. Oba střelci totálně zmrvili zakončení  a tak lekci z produktivity uděloval v 11.´soupeř. Hned první střela na naší branku byla gólová. Předcházel jí sice  neodpískaný  nedovolený zákrok na Krause, ale nepříliš prudká, zato však přesně k tyči umístěná střela překvapila i navrátilce v naší brance  Vencu Fremutha .  Jeho nulová reakce  nebyla dobrou vizitkou  pro hráče s dlouholetými brankařskými zkušenostmi.  Vedení domácím napomohlo zvrátit obraz hry. Náš tým se začal ze hřiště  vytrácet, z mnoha hráčů přímo  čišela malá sebedůvěra , střelec minulého kola Vachtl byl v dalším průběhu poločasu přímo ukázkovým ztvárněním názvu Bludný Holanďan. A tak soupeř trestal dál, po hrubce Kuby Soupíra si na levé straně domácí  záložník hravě poradil s Martinem Stryczkem  a svůj průnik do pokutového území korunoval nezištnou přihrávkou  na zcela volného hráče – 2:0.   Naše hra ztroskotávala na nepřesných zakončeních,  hlavně Kubík Soupír  dával jasně najevo, jak moc  se na něm podepsalo dlouhodobé zranění. Míče z jeho střel asi hledají po Bolešinech ještě dnes. Třetí branka v naší síti byla ukázková, ze 35-ti metrů  přistál míč v horním růžku. Do poločasu chyběly dvě minuty a dobrá výchozí pozice pro zvrat či herní pohoda pro druhý poločas se zdály být v nenávratnu.
Po změně stran se obraz hry nijak nezměnil,  jen branky už tolik nepadaly,  čtvrtý – závěrečný gól utkání  nám dal soupeř  až pět minut před koncem. Znamenal i poslední kapku do poháru trpělivosti Matesa Stryczka, který  následnou frustraci  přetavil v červenou kartu  zákrokem zvaným hrubost. Soupeř ji sice ustál, my však budeme za týden lepit sestavu proti nadupanému Strážovu jen s obtížemi. Hoši, takhle teda ne !!!